Ekologické požadavky Unie pomáhají renesanci jaderné energetiky
Spoléhat na obnovitelné zdroje energií (OZE), které by uspokojily stále rostoucí spotřebu energie, lze podle vyjádření odborníků jen částečně. V roce 2006 jsme v ČR z větru, vody, slunce a biomasy získali v poměru ke spotřebě pouze 0,96 %. Energie z větru nám v roce 2006 přinesla 49 GWh, což je při celkové výrobě 84 288,3 GWh pouze 0,06 %. Když si vezmeme, že v roce 2006 bylo podle České společnosti pro větrnou energii instalováno cca 56 MW výkonu větrných elektráren (VE), pak průměrná využitelnost větrných elektráren v tomto roce činí 10 %. V roce 2007 se ale údaje ve prospěch VE mírně posunuly - na průměrnou využitelnost 12,6 %. V roce 2007 byl ale spuštěn největší větrný park v ČR o výkonu 40 MW až dva měsíce před koncem roku, což čísla zkresluje. V reálu činí průměrná využitelnost 25 %. Takže se vrtule točí průměrně čtvrtinu roku, ale některé měsíce se nepohnou celé dny. Ani s vodními zdroji to není podle odborníků lepší. Vzhledem k podmínkám v ČR, které se zdaleka neblíží přírodním podmínkám například v Rakousku, představují vodní zdroje 0,4 % celkové spotřeby. K již vyšším číslům se můžeme dostat při úvahách o energii ze slunce a ze spalování biomasy. Solární kolektory mají za příznivých podmínek roční výkon cca 50 Wm-2. Kdybychom teoreticky osadili 78 kilometrů čtverečních plochy (což je zhruba rozloha hlavního města Prahy), tak při průměrné svítivosti 5 hodin denně vyrobíme ze slunce zhruba 72 GWh/rok, což situaci opět neřeší. Nejlépe je na tom z OZE biomasa. „Spalováním biomasy můžeme pokrýt 6,7 % spotřeby. Hlad po energiích stále roste. Co tedy? Pokud nedostavíme Temelín, budeme muset - vzhledem ke stále rostoucí spotřebě - spalovat uhlí a nebudeme schopni plnit ekologické předpisy. K tomuto názoru se přidávají i zástupci Teplárenského sdružení ČR, kteří volají po dostavbě Temelína taktéž. Když bude dostatek energie z jádra, nebudeme muset vyrábět energii z uhlí a využijeme jej pro potřeby zajištění tepla v panelových domech.
Vzhledem k tomu, že v Rakousku a Německu se až tak nedaří realizovat představy protijaderných hnutí a „zelených" politiků o náhradě klasických zdrojů energie obnovitelnými, začali hledat spásu v elektrárnách na zemní plyn. Dovoz plynu nás zaváže především Rusku takovým způsobem, že budeme snadno manipulovatelným státem.
Pokud Německo a Rakousko bude skutečně vyrábět velké množství energie v plynových elektrárnách, negativně to pocítí díky liberalizovanému trhu s elektřinou také koneční spotřebitelé. Pro jaderné elektrárny není problém nakoupit obohacený uran na řadu let dopředu na světovém trhu, kde je k dispozici řada výrobců ze stabilních států, např. Kanada a Austrálie... Nezanedbatelné je ekonomické riziko, protože cena energie z elektráren na zemní plyn je takřka z 80 % tvořena cenou paliva, a je tudíž zcela závislá na ceně zemního plynu a ta se odvozuje od ceny ropy.
Zajištění dostatku elektrické energie pro stále rostoucí spotřebu není asi reálné, pokud se neobrátíme k jádru a jaderné energetice. Shodli se na tom i účastníci mezinárodní odborné konference All for Power 2008, která se uskutečnila koncem listopadu v Praze. OZE, potenciál plynových elektráren ani obnovené a výrazně „čistší" a rekonstruované uhelné elektrárny nemusí nutně dostatečně zajistit pokrytí nárůstu spotřeby elektřiny v ČR.
Země střední Evropy se již dnes potýkají s nedostatkem elektrárenských kapacit. Německo uzavřelo jaderné elektrárny a současné masivní investice v budoucnu maximálně pokryjí jejich požadavky. Polsko se po uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z ekologických důvodů do roku 2015 stane závislé na dovozu. Situace je tam o to horší, že neprobíhá výstavba nových energetických zdrojů ani neexistuje plán výstavby.
Slovensko uzavřelo elektrárny o výkonu 1 600 MW a stalo se z vývozce dovozcem. Jak těžce se takovému dovozci žije, si asi brzy uvědomilo, a proto se rozhodli dostavět jadernou elektrárnu v Mochovcích. Třetí a čtvrtý blok bude dostaven do června 2013. Největším dovozcem je Maďarsko, 18 % spotřeby musí nakupovat. Navíc má omezené palivové zdroje a chybí dlouhodobý plán výstavby. Blížící se kritickou situaci i pro ČR si zřejmě uvědomují také politici. Státníci přehodnocují pohled na jadernou energetiku a do roku 2010 by mohla být schválena výstavba dalších jaderných elektráren. Jde jednak o dokončení dvou bloků 1 000 MW (nebo 1 700 MW) v JE Temelín, jednak o výstavbu nových menších bloků. A uvědomují si to i další státy (viz. např. Itálie). Na nedostatek zakázek si nemůže stěžovat francouzská společnost Areva. Světově největšímu výrobci jaderných reaktorů se daří, jen loni zvýšil čistý zisk o 14,5 procenta. I zástupci tradičních českých dodavatelů pro jadernou energetiku si mnou ruce. Reálný objem nových kontraktů do roku 2020 odhaduje Škoda Power na 27 miliard korun. Jen Rusko chce zvýšit své jaderné kapacity o 20 GWe, potenciál v Číně a Indii činí až 54 GWe. Jsme ještě na malou chvíli jedinou zemí, která není závislá na dovozech elektrické energie. Již v roce 2020 bychom ale mohli dovážet 15 TWh a v roce 2030 dokonce 31 TWh elektrické energie. Žádné palivo není ideální, ale je potřeba najít vhodný mix, a do něj musí jednoznačně patřit i jádro.
Stanislav Cieslar
Vyřeší nerudovskou otázku žeh
Známá, tzv. nerudovská otázka „Kam s ním?“, se stává aktuálnější, než dříve. Proč? Města po celém světě totiž nevytvářejí jen nejvíce hrubého domácího produktu, je v nich nejen nejvíce středních a vysokých škol, krásných obchodů, nejvíce krásných aut, malebných hospůdek, ale taktéž nejvíce lidí na kilometr čtvereční... A ti lidé (mimo jiné) produkují ve velké míře komunální odpady. V roce 2007 žila poprvé více než polovina světové populace ve městech. Do roku 2025 má toto číslo vzrůst až na 4,9 miliardy, což je 60 %. Se stále rostoucím ekonomickým významem jsou právě města a jejich požadavky významným hybatelem trendů v průmyslu. Města spotřebují 75 procent světové energie a odpovídají za zhruba 80 % produkce skleníkových plynů, a to přesto, že pokrývají jen 0,4 % povrchu Země. Vedení měst proto nezbývá než se zajímat o účinné a udržitelné technologie pro přepravu, dodávku vody, tepla a energie i řešení problematiky odpadů.
Stanislav Cieslar
Začíná pro české podnikatele zelená totalita?
Záležitost projektu retrofitu (obnovy, rekonstrukce) Elektrárny Prunéřov je již bohužel zcela zpolitizovaná. Nikdo se neptá na názor projektantů retrofitu. Na druhou stranu odpůrci ze Strany zelených a různých ekologických hnutí včetně tzv. Ekologického právního servisu, kteří jsou v oblasti konstrukce kotlů naprosto nepoznamenáni věděním, se snaží svévolným výkladem platných právních předpisů a následnou kampaní prostřednictvím médií ovlivnit rozhodování úředníků Ministerstva životního prostředí a znemožnit právo investora, tj. Skupiny ČEZ, zvolit si sám příslušnou technologii odpovídající platné legislativě. V dalším textu uvádím mnou získané argumenty proti tvrzením odpůrců retrofitu v Prunéřově.
Stanislav Cieslar
Svezou se české firmy na jaderném boomu? Snad ano…
V poslední době se s všude kolem hovoří o jaderné renesanci, jaderném boomu. Napadá mě otázka, zda může být rozvoj jaderné energetiky faktorem, který umožní i českým stavebním a strojírenským firmám lépe odolávat krizi. Logickou odpovědí by bylo ANO, ale skutečnost nebude zřejmě tak jednobarevná.
Stanislav Cieslar
Rozvoj energie z větru nutí vynaložit desítky miliard do sítí
Do rozvoje a obnovy přenosové soustavy a distribučních sítí elektrické energie v ČR musí připlout v nejbližších letech desítky a desítky miliard korun. Je to paradoxní, ale důvodem je především rozmach obnovitelných zdrojů energií (OZE), především pak větrné energetiky v západní a severní Evropě. Hovoří se o částce téměř 200 miliard korun do roku 2020.
Stanislav Cieslar
Zelená úsporám zatím vyvolává rozpaky
Nevhodně zvolený čas startu, množství nezodpovězených dotazů, nejasná interpretace pravidel, obtížná dostupnost pro většinu majitelů rodinných domů, další posílení byrokracie... To vše a mnoho dalšího jsem zaslechl na adresu dotačního programu Zelená úsporám v rámci diskusního setkání v Ostravě, který proběhl 10. června.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
3+kk, 90 m2 + sklep, Karlovy Vary
nábřeží Jana Palacha, Karlovy Vary
4 500 000 Kč
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1467x