Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpadky palivem?

1. 08. 2009 7:05:00
Velmi zajímavé postřehy jsem zaznamenal na konferenci o spalování komunálního odpadu v dubnu letošního roku v Praze. Na skládkách končí 71 % odpadů z českých domácností, téměř nevyužit zůstává bioodpad. Švýcarsko naopak skládkuje méně než 2,5 % svých odpadů. Ve využívání odpadu jsme bohužel hluboce pozadu za vyspělými státy. Nyní recyklujeme 21 % komunálního odpadu. Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad 50%.
Podle představ MŽP by se měl v roce 2020 komunální odpad využívat materiálově ze čtyřiceti procent (v roce 2007 to bylo 21 %), ve stávajících spalovnách se energeticky využije z 13 % (v roce 2007 to bylo 8 %), skládkování neupraveného odpadu klesne na 25 % (v roce 2007 to bylo 71 %). Zbývajících 22 % komunálních odpadů bude nutné zpracovat v nových kapacitách, například v zařízeních pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu a ve stávajících energetických kotlích upravených pro spoluspalování odpadu nebo ve spalovnách Pokud zvýšíme poplatky za skládkování, využití odpadu bude, možná, výhodnější než nyní. Poplatky bude podle něj odvádět provozovatel skládky a stanou se příjmem obcí se skládkou, krajů a SFŽP. Výnosy se budou reinvestovat zejména do zlepšování nakládání s odpady. Příjem poplatků ze skládkování komunálních odpadů nyní činí 500 Kč/tunu a finance jdou ve prospěch obcí se skládkou, kterých je cca 150. V roce 2011 až 2012 by měly navíc dostat 100 Kč/tunu Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 100 Kč/tunu konkrétní kraj, kde skládka leží. V roce 2015 by už ale kraj měl dostat 400 korun za tunu odpadu a SFŽP taktéž 400 korun za tunu odpadu uloženého na skládce.
Obce se skládkami by měly mít výnosy kolem 2 mld. Kč, což je kompenzace za dopady provozu skládky. Kraje by si mohly přijít na 0,7-2 mld. Kč (2011-2015 a dále) a budou mít povinnost využití finance pro oblast životního prostředí, zejména nakládání s odpady. Totožné výnosy by měl zase SFŽP rozdělit na projekty pro zlepšení nakládání s odpady. MŽP dále vyčlenilo na podporu těchto projektů cca 13,8 mld. Kč z evropských fondů a z prostředků SFŽP pro období 2007-2013.
S existencí každé společnosti je spojena produkce odpadů. Zkušenosti ze států s vyspělým odpadovým hospodářstvím ukazují, že růst množství odpadů lze stabilizovat a lze nalézt funkční ochranu životního prostředí před antroposférou. Podle mnohých odborníků spalování odpadů spojené s výrobou energie je rozšířený a akceptovaný způsob jejich využívání, a je to vedle látkového či materiálového využívání odpadů významný nástroj ke zmenšení množství odpadu určeného k uložení na skládku za účelem odstranění.
Mnoho odborníků se přikládí k názorům, že spalování komunálního odpadu bychom se neměli bát. Výhod termického využití odpadů je podle něj mnoho. Nejde přitom jen o zisk energie v podobě tepla a páry. Snižuje se i množství plynů vznikajících skládkováním. Přínosem je i hygienické zpracování odpadů. Řeší se tím problematika využití frakcí z mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu a lze zpracovat nevyužitelné odpady bez potřeby dalších úprav, odstranit, resp. cíleně zachytit škodliviny, kontrolovat produkce emisí.
Jako příklad může sloužit zařízení s fluidním spalováním RVL Lenzing (Rakousko), které termicky využívá převážně vytříděných a materiálově nevyužitelných obalových materiálů (například z mechanicko-biologických zařízení pro úpravu komunálních odpadů), dále pak absorpčních činidel, odpadního dřeva, kalů z čistíren atd. Kapacita činí až 300 000 t/rok a zařízení produkuje 110 MW tepelného výkonu. Spalovna navíc produkuje páru (až 130 t/h při 79 barech, 500 °C) pro přímé procesní průmyslové využití.
Spalovna komunálního odpadu WAV (Welser Abfallverwertung) termicky využívá zbytkový domovní odpad po primárním vytřídění využitelných složek, průmyslový odpad s charakterem domovního odpadu a velkoobjemového odpadu. Kapacita má více než 300 000 t/rok a produkuje 45 MW tepelného výkonu, výroba elektrické energie zhruba pro 60 000 domácností. Jde o nejmodernější spalovnu odpadů ve střední Evropě. Zemský odpadový svaz Horního Rakouska vypsal výběrové řízení na odstraňování celého objemu domácího a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska zhruba 55 000 domácností, což je 1,4 mil. obyvatel. Střednědobě jsou téměř všechny objemy domovního a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska tepelně upravovány v zařízení WAV. Krajské odpadové svazy dodávají po smluvně zaručenou dobu 17,5 let své objemy do WAV za pevnou cenu za tunu. Dodání do WAV organizují krajské odpadové svazy autonomně s regionálními odpadovými firmami.
Možná se však v tomto směru přece jenom spalovnám blýská na lepší časy. V pořadu ČT Regiony 24 ze dne 17. 3. 2009 šéf Bursíkových poradců Daniel Vondrouš zopakoval stanovisko ministra životního prostředí z 27. 2., že MŽP je připraveno ještě letos změnit nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR a následné závazné dokumenty tak, aby se projekty spaloven (byť jim na MŽP "netleskají") mohly ucházet o podporu z OPŽP. Je to zásadní a revoluční posun ve výchozích podmínkách pro realizaci projektu, říkají odborníci z oboru.
Autor: Stanislav Cieslar | sobota 1.8.2009 7:05 | karma článku: 8.60 | přečteno: 923x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Barta

Neumíš počítat? Nevadí, na Ministerstvu práce a sociálních věcí tě rádi vemou !

Doby, kdy museli ministerští úředníci ovládat i počty jsou pryč. Na MPSV nezvládají základní početní úkony a dokonce sčítají i „hrušky s jabkama“. Za co platí úředníky daňoví poplatníci? Kdo ví ???

23.5.2018 v 15:15 | Karma článku: 20.68 | Přečteno: 665 | Diskuse

Hana Šťastná

Kde do práce není Čech

“Už jsme skoro tady. U koho se máme hlásit?” ptaly se provozního Tomáše po telefonu studentky, přihlášené na brigádu do kuchyně. Dostaly od něj pokyn dostavit se pro instrukce přímo do restaurace.

23.5.2018 v 6:07 | Karma článku: 20.10 | Přečteno: 923 | Diskuse

Mikulas Splitek

Čas neběží vždy stejně

V šedesátých letech minulého století si matematik Benoit Mandelbrot povšiml toho, co zkušení obchodníci dávno věděli, totiž že čas na burze neběží vždy stejně.

21.5.2018 v 11:02 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 1013 | Diskuse

Petr Šindelář

Hory nesplněných slibů kvůli neschopnosti politiků stále rostou (2. díl)

Za 27 let převýšily vrcholky Himalájí a slibům dalším není konec. Po starší pravicové léčbě Klausem a po nedávné levicové Sobotkově lázeňské kúře, je nutné se smířit s faktem, že dobře už bylo a líp tady ještě dlouho nebude...

21.5.2018 v 9:52 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 324 | Diskuse

Markéta Vašatová

Jak připravit nemovitost k prodeji a zvýšit tak prodejní cenu?

Každého z nás silně ovlivňuje první dojem - jinak tomu není ani při rozhodování o koupi čehokoliv nového. Pokud si vytvoříme o věci dobré mínění, jsme za ni ochotni zaplatit i několikanásobnou cenu, než je její skutečná hodnota.

21.5.2018 v 8:53 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 418 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1427
Šéfredaktor odborného časopisu o energetice All for Power, editor ve vydavatelství odborných časopisů Konstrukce Media, s.r.o.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.